Vodopády Iguazú

Vodopády Iguazú

Na hranicích Argentiny a Brazílie se rozkládá přírodní park, jehož součástí jsou velkolepé vodopády Foz de Iguazú nacházející se na stejnojmenné řece. Ty představují jednu z nejúchvatnějších přírodních scenérií na světě a zároveň se staly největší turistickou atrakcí v obou zemích.

Vodopády jsou napájeny řekou Iguazú, která pramení nedaleko pobřeží Atlantského oceánu, v brazilském pohoří Serra do Mar, v nadmořské výšce 1300 metrů. Řeka v některých místech dosahuje šířky až 1500 metrů a z horské oblasti spadá více než 500 km do vnitrozemí. Následně vyúsťuje v blízkosti měst Foz do Iguaçú v Brazílii, Ciudad del Este v Paraguayi a Puerto Iguazú v Argentině do řeky Paraná.

Autor: Ewan

Před více než 135 miliony lety vznikla na ploše kolem 1 milionu čtverečních kilometrů obrovská lávová plošina. Trhlinami z nitra země z ní pak vyvřela láva, ale vulkány nikdy nevyvstaly. Dnes tuto plošinu protíná mohutná řeka Iguazú, která nechala vzniknout mohutné vodopády, jež svou šířkou 4 krát předčí slavné Niagarské vodopády ve Spojených státech amerických. Voda spadá z vulkanické náhorní roviny v několika stupních.

Zemská trhlina, na níž se vodopády nacházejí, je dlouhá 2,7 km a během období dešťů se přes ni valí až 6500 metrů krychlových vody. Celkově je vodní masa sestavena z 270 samostatných vodopádů, jež při určitém pohledu vytváří zajímavé půlkruhové panoráma. Nejvyšší Spojený vodopád se řítí z výšky 85 metrů do průrvy známé jako „Ďáblův chřtán“. Z argentinské strany vede až k jeho okraji chodník, odkud můžete tuto ohromnou vodní stěnu nerušeně pozorovat. Na vyhlídkové místo Ďáblův chřtán se můžete nechat vyvézt také malým pralesním vláčkem.

Četná ramena řeky Iguazú se proplétají mezi ostrovy a ostrůvky, které zde vznikly před mnoha miliony let uvolněním a následným odlomením lávy. Dnes leží pod bouřícími vodopády a představují jakousi výspu uprostřed divokých vod. Pod vodopády vede mezi Argentinou a Brazílií most. Pokud se po něm vydáte, dostanete se vodopádům doslova na dosah. Oblast je však protkána také četnými turistickými chodníky vinoucími se podél břehu, ale prozkoumat ji můžete i na člunech.

Větší část vodopádu – asi 2 km v půlkruhu připadá Argentině, ale nejlepší vyhlídková místa najdete na straně brazilské. Ten nejúchvatnější pohled se nabízí při západu slunce. Zdejší životní prostředí je silně spjato s neustálou vlhkostí a vodní tříští z kaskád. Tento relativně izolovaný biotop bývá nazýván jako „Kopawald“ a to podle stromu „copaifera“, který září měděným odstínem. 

Národní park Iguazú má rozlohu kolem 1000 km čtverečních a jak na argentinské, tak i na brazilské straně ochraňuje vzácné pralesní prostředí. Neporušený a člověkem nedotčený prales tak ukrývá spoustu květin, mechů a pestrobarevných motýlů. Jedním z nepozoruhodnějších stromů v pralese je „jacaranda“, který dosahuje až 40 metrů výšky a průměr jeho kmene činí až 1,6 metru. Celkem se zde vyskytuje kolem 2000 různých rostlinných druhů, jako například liány, osladiče a mnoho popínavých rostlin. Botanici zde napočítali dokonce více než 60 druhů orchidejí a také četné bromelie. Mezi kameny roste bujná tráva paspalum.

Autor: vtveen

Park se stal zároveň domovem a útočištěm mnoha živočichů, celkově bylo napočítáno 68 druhů savců, 422 druhů ptáků, 38 druhů plazů a 18 druhů obojživelníků. Žije zde mnoho vzácných či dokonce ohrožených zvířat, jako třeba vydra brazilská, jaguár, ocelot, tapír jihoamerický, medvěd hnědý, zmije laplatská, mýval rakožravý či jihoamerické koati. Zahlédnout můžete také divoká prasata a jeleny. Nejrozšířenějším ptákem je jihoamerický rorýs, ale početné zastoupení zde mají tukani, pestrobarevní papoušci, datli a malinkatí kolibříci. Vyskytuje se zde rovněž druh vlaštovek, který hnízdí na skalních výčnělcích mezi dunícími proudy vody.

Z tohoto paranéského typu pralesa se v Brazílii a Paraguayi dochovalo už jen kolem 5 až 10 %. Jedná se o subtropický deštný les, který kromě velkého množství živočišných a rostlinných druhů uchovává několik vegetačních pásem. Najdete zde proto jak 30 metrů vysoké stromy, tak i středně velké stromy, keře i pásmo bylin. Díky unikátním vlastnostem a své jedinečnosti byl park společně s vodopády a okolní krajinou v roce 1986 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Nejvhodnější dobou pro návštěvu tohoto národního parku je období srpna až listopadu, během prosince a ledna se teploty totiž pohybují od 26 až do 42°C. V červenci je sice chladněji, ale zase se zde častěji vyskytují mlhy. Turisté mohou v okolí parku využít možnosti ubytování v hotelech všech kategorií, v turistických ubytovnách nebo i kempech. Nedaleko vodopádů se nachází městečko Puerto Iguazú, kde můžete navštívit muzeum, které vám dá potřebné a zajímavé informace o původu hornin, flóře a fauně. Asi 12 km od vodopádů se v pralese nachází tzv. Ptačí park, kde můžete pozorovat mnoho zajímavých a raritních druhů různobarevných ptáků v jejich přirozeném prostředí.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 16 329 krát.