Drsná Aconcagua

Drsná Aconcagua

V argentinské provincii Mendoza se tyčí mohutná Aconcagua, která je nejvyšší horou And a tedy i celé Jižní Ameriky. Dosahuje výšky 6962 metrů nad mořem a za její první dobyvatele jsou považováni dávní Inkové. Její název tak pochází z kečuánského Anco-cahuac, což by se dalo přeložit jako „Bílá stráž“. 

Není jisté, zda se Inkové v minulosti dostali až na její vrchol, ale každopádně se vyšplhali dost vysoko. Aconcagua nebyla jedinou horou vyšší více jak 6000 metrů, kde byly nalezeny jejich stopy. Prvním Evropanem, jenž se dostal do blízkosti hory, byl generál José de San Martín se svým vojskem. V roce 1817 se mu podařilo právě v těchto místech překročit Andy a tak začal s průzkumem oblasti.  Roku 1833 zavítal do blízkosti Aconcaguy známý německý horolezec Paul Gussfeldt a ten se jako první pokusil zdolat její zasněžený vrchol. Podařilo se mu dostat až do výšky 6560 metrů nad mořem, ale cesta výše už byla nad jeho síly. Prvním komu se vrchol Aconcaguy podařilo skutečně pokořit, byl v roce 1897 zdatný švýcarský horský vůdce Mathias Zurbriggen.

Foto: twiga269

I když Aconcagua nepatří mezi nejvyšší hory světa, její umístění v Andském horském pásmu, kde vyčnívá o více jak 1000 metrů nad okolní hory, z ní činí velmi nehostinnou horu s nepříznivými klimatickými podmínkami. Pokud má tedy někdo zájem poměřit s horou své síly, je nutné, aby měl zkušenosti z velehor a s vysokou nadmořskou výškou. Fyzická náročnost při zdolávání Aconcaguy je oproti trekům v oblasti Himálají výrazně vyšší. Rozhodně by se sem neměli vydávat lidé, kteří nemají zkušenosti alespoň s nejvyššími vrcholky v Alpách. Samotný výstup není ani tak technicky náročný, ale hlavním problémem je právě nadmořská výška a nevyzpytatelné počasí.

Velké nebezpečí pro návštěvníky představuje hlavně silný studený vítr nazývaný Vieto Blanco, dosahující někdy rychlosti přes 200 km/h. Krásné slunečné počasí se může během několika hodin proměnit ve sněhovou bouři. Nejvhodnějším obdobím pro výstup jsou zimní měsíce prosinec až únor, kdy je nejstabilnější počasí a nejpříznivější teploty. Další hrozbou, která však bývá velmi často podceňována, je akutní horská nemoc. Člověk by se měl nejdříve pomalu aklimatizovat a to tak, že po každém dosažení určité výšky v ní nějakou dobu pobude a pak teprve pokračuje dále. Tělo si tak pomalu začne zvykat na nižní tlak a má možnost se s tímto faktem vypořádat. Pokud se člověk neřídí těmito zásadami, už ve výšce kolem 3000 metrů mohou nastat problémy. Před výstupem na Aconcaguu je dobré využít možnosti výstupu na jinou horu, například na El Plomo nebo Volcán San José v Chile.

Jelikož je hora i se svým okolím součástí národního parku Aconcagua, potřebujete mít k výstupu na vrchol v dnešní době speciální povolení, které vyjde na cca 200 USD. Každoročně sem přichází kolem 3500 horolezců ze všech koutů světa, kteří chtějí vyzkoušet své možnosti a pokusit se zdolat vrchol. Výstup zabere několik dní a horolezcům jsou na cestě k dispozici tři výškové tábory. Abyste se dostali do některého ze základních táborů, musíte absolvovat dlouhý dvou až třídenní pochod. Veškeré potraviny a věci potřebné k výstupu dopravíte do tábora na mulách, které si pronajmete za cca 120 USD. Jedna taková mula unese asi 60 kg.

Foto: twiga269

Nejsnazší možností jak se pokusit vystoupit na vrchol je vydat se po tzv. normální trase, která je totožná s tou, po které se v roce 1883 vydal Paul Gussfeld a v roce 1897 i Mathias Zurbriggen. Někdy se jí také říká severozápadní cesta a je ze všech možných tras nejpoužívanější, protože se na ní nevyskytují žádné technické obtíže. Vede údolím Horcones na Plaza de Mulas, přes tábory Nido des Condores, Berlin a Independencia. O bezpečnost na normální trase se stará záchranná služba, kterou tvoří policie a strážci parku. Už několik let mají v případě potřeby k dispozici vrtulník, ale o jeho použití musí rozhodnout lékař v táboře Plaza de Mulas. Existují ještě další výstupové trasy, jako je Polská cesta nebo Výstup jižní stěnou, avšak zde již žádná záchranná služba nefunguje.

Nejvhodnějším nástupním místem na Aconcaguu je městečko Puente del Inca ležící v nadmořské výšce 2720 metrů jižně od Mendozy. Jde o poměrně zapadlou vesničku, kde však najdete vše potřebné k životu. Mají zde několik obchůdků s nejrůznějším zbožím, ale také restaurace a hotýlky. Je zajímavá rovněž tím, že se zde nachází pozůstatky termálních lázní zničených zemětřesením. K vidění je zde travertinový skalní oblouk, který se klene přes řeku Vacas, která je přítokem řeky Mendoza. Tento neobvyklý skalní útvar pravděpodobně vznikl působením ledu a stejnojmenných horských pramenů, které vyvěrají nedaleko. Na počátku 20. století zde vznikly rozsáhlé lázně, kde se zabývali léčbou nejrůznějších nemocí.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 8 925 krát.